Oranžová vína, to jsou bílá vína, která se vyrábí stejnou technikou jako červená vína. Zatímco pří výrobě bílých vín se oddělují slupky a jadérka od hroznů a nechává se kvasit pouze dužnina, u oranžových vín se nechává kvasit vše dohromady jako u červených vín. Někdy dokonce kromě slupek a peciček kvasí víno i se stonky. Během procesu kvašení do sebe víno ze slupek a peciček natáhne esenciální oleje, antioxidanty a ostatní léčivé látky, a proto je ve výsledku jeho barva tmavá a sytá. Odstíny jsou od zlaté do tmavě jantarové barvy, aroma je bohatší a vůně koncentrovanější, buket je složitější a jsou v něm cítit třísloviny. Ve srovnání s klasickým evropským bílým vínem je oranžové víno těžší, má plné tělo a bohatý aromatický i chuťový buket.

Existuje několik metod výroby oranžových vín. Nejstarší a nejautentičtější z nich je kvašení v nádobách zvaných Kvevri, která vznikla na území dnešní Gruzie a to již před 8000 lety. Kvevri jsou velké hliněné nádoby s ostrým kuželovitým dnem, které se postupně směrem vzhůru rozšiřuje, a jsou zakončeny velkým širokým hrdlem. Někdy je také nazývají amforami, avšak to není úplně správné označení. Rozdíl je v tom, že starověcí Řekové používali nádoby – amfory na uchovávání vína. Hrdla těchto nádob bývala úzká, tak aby se dala snadno uzavřít. Na rozdíl od toho gruzínské Kvevri jsou určeny k výrobě vína a jsou opatřeny širokým hrdlem. Kvevri jsou vyráběny z hlíny směrem ode dna a postupně vytvarovány do tvaru sudu. Poté jsou sušeny ve stínu až do úplného odpaření vlhkosti a až poté jsou vypáleny v peci při teplotě 900 stupňů.

Před použitím jsou vnitřní stěny Kvevri natřeny včelím voskem. Ten zaplňuje póry, čímž zabraňuje přístupu vzduchu, ale především snižuje riziko výskytu plísní a množení bakterií. V Gruzii je Kvevri považováno za posvátný předmět. Kvevri pomáhá člověku vyrábět víno už 8000 let a pro Gruzínce je jako kyslík – nelze bez něj žít. Proto není divu, že v roce 2013 byla tato metoda výroby vína v Kvevri nádobách zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V Gruzii jsou v Kvevri vyráběna bílá vína z odrůd Rkatsiteli, Mtsvane, Kisi a Chichvi. Červená pak z odrůdy Saperavi. Kvevri nádoba je ve svislé poloze zakopána do suché půdy s kvalitním odvodněním, tak, že na povrchu zůstává pouze hrdlo.     

Ze sklizených hroznů se vyšlape vinný mošt (podobně jako při šlapání zelí) a ten je pak i se slupkami a pecičkami uložen do Kvevri. Během aktivní fáze kvašení je nutné vinný mošt několikrát za den promíchat a to hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je vyrovnání a snížení teploty kvasícího moštu, druhým je rovnoměrné rozložení slupek a peciček tak, aby se z nich výživné látky a aromatické sloučeniny uvolňovaly v celém objemu nádoby. 

Po skončení aktivní fáze kvašení je Kvevri uzavřeno, avšak v hrdle stále zůstává malý otvor pro odvod oxidu uhličitého. Až v momentě, kdy je proces kvašení zcela u konce je hrdlo kvevri zakryto, zamazáno včelím voskem a tím i hermeticky uzavřeno. Slupky, jadérka i stonky postupně klesají ke dnu nádoby a tím dojde k přirozené filtraci.  

Výroba Kvevri vína není vůbec jednoduchá a i sebemenší chyba může mít za následek narušení procesu kvašení, výskyt nežádoucích chutí ve víně nebo dokonce zničení celé várky vína. Takový proces výroby vína se poté odráží i v jeho ceně. Jestliže najdeme Kvevri vína, která stojí stejně jako ta obyčejná, jedná se s největší pravděpodobnosti o vína, která byla vyrobena za pomocí přidané chemie. Ta na jedné straně dělá celý proces výroby vína o mnoho jednodušším, ale zároveň zbaví víno jeho naturálních vlastností a negativně ovlivní jeho výslednou chuť.

Při první degustaci vína z Kvevri se člověku otvírá nový obzor, nová kapitola v poznávání vína. Tak moc se odlišuje od běžných vín. Mohli bychom je charakterizovat jako suchá, středně kyselá a s mírným obsahem tříslovin. Třísloviny a kyseliny nám pomohou vypořádat se s každým jídlem a antioxidanty nás ochrání před alkoholovou intoxikací. Bolest hlavy a jiné podobné nepříjemnosti nám tedy druhý den ráno po pití vína z Kvevri nehrozí.  

V poslední době poptávka po naturálních vínech z Kvevri strmě stoupá, což je pravděpodobně v důsledku rostoucí obliby přírodních potravin a produktů. Kvevri vína se v České republice těší čím dál větší oblibě a už i moravští vinaři cestují do Gruzie, aby poznali tuto starobylou metodu výroby vína. Hliněné Kvevri nádoby poté přivážejí domů a zkoušejí vyrobit Kvevri vína i v našich podmínkách.

A nakolik je tento náhlý zájem o Kvevri víno opodstatněný? Jak se říká, lepší (nejen) jednou zkusit než stokrát slyšet.